Gender a změny v dělbě práce v domácnostech s dětmi v době pandemie covidu-19 (pdf)
V odborném časopise Sociologický časopis/Czech Sociological Review byl publikován článek Gender a změny v dělbě práce v domácnostech s dětmi v době pandemie covidu-19, jehož autorkami jsou Hana Hašková, Radka Dudová, Lenka Formánková, Libora Oates-Indruchová, Markéta Švarcová a Marta Vohlídalová. V článku analyzujeme, jakým způsobem docházelo v rodičovských párech v době prvního lockdownu na jaře 2020 buďto k oslabování, nebo naopak k posilování genderově stereotypní dělbě práce. Páry, které již před pandemií směřovaly k rovnému rozdělení péče o děti a práce v domácnosti, v době uzavření škol hledaly způsoby, jak se o zvýšenou zátěž podělit: hlavním nástrojem byla "práce na směny", tj. rozdělení a střídání času, kdy jeden pracoval a druhý pečoval. V párech, ve kterých před pandemií panovalo spíše tradiční rozdělení rolí, padla většina péče a domácí práce navíc na bedra žen. Zatímco muži v těchto párech si neuvědomovali, co všechno tato zvýšená zátěž obnáší, ženy se ocitaly na pokraji sil.
Zvýšené nároky péče o děti v době pandemie covidu-19: péče jako břemeno, nebo příležitost? (pdf)
V rámci projektu byl v Sociologickém časopise /Czech Sociology Review publikován článek Zvýšené nároky péče o děti v době pandemie covidu19: péče jako břemeno, nebo příležitost?, jehož autorkami jsou Radka Dudová a Alena Křížková. Článek se na základě analýzy kvalitativních rozhovorů s rodiči školních a mladších dětí zamýšlí nad tím, jak rodiče prožívali toto obtížné období, proč minimálně v době první vlny vnímali péči o děti (i) pozitivně, a jak se toto vnímání proměnilo s tím, jak pandemie pokračovala a stávala se dlouhodobou a časově neohraničenou. V článku ukazujeme, že z dlouhodobého hlediska nebyla péče v pandemii dostatečně uznána a oceněna. Rodiče - zvláště ti chudší, s horší pozicí na pracovním trhu a bez dostatečných "záložních" zdrojů, zaplatili za pandemii vysokou cenu v podobě ztráty příjmu, závislosti na členech rodiny či na státu, či zhoršeného psychického zdraví. Článek také přináší zjištění týkající se toho, jak vnímání času ovlivňuje prožívání negativních zkušeností: dokud byla pandemie jasně ohraničeným a omezeným "zvláštním časem", bylo možné ji prožívat pozitivně. To ale přestalo být možné, jakmile se stala "novým normálem".
Péče jako individuální odpovědnost a prohloubení ekonomického znevýhodnění sólo matek v pandemii covid-19 (pdf)
Na základě projektového výzkumu byl publikován odborný článek Péče jako individuální odpovědnost a prohloubení ekonomického znevýhodnění sólo matek v pandemii covid-19, jehož autorkou je Radka Dudová. Text popisuje způsoby, kterými pandemie a okolnosti s ní spojené přispěly k dalšímu znevýhodnění a marginalizaci sólo matek na pracovním trhu, a ukázuje, jak různé pozice či zdroje ovlivnily ekonomický dopad krizové situace na ženy. Zaměřuje se na tři procesy, které vedly ke zhoršení jejich postavení na pracovním trhu a zároveň zvýšení jejich ekonomické zranitelnosti v období od jara do konce roku 2020. Jedná se o 1) snižování jejich pracovních aspirací; 2) prekarizaci práce; a 3) uvíznutí v dlouhodobé nezaměstnanosti. Text ukazuje, jak sólo matky na sebe přebíraly (či na ně byla kladena) zodpovědnost za zvládnutí rizika spojená s pandemií, což přispělo ke zvýšení zranitelnosti této skupiny. Lze tak předpokládat, že negativní dopady pandemie, doprovázené individualizací a responsibilizací jednotlivců, v tomto případě sólo matek, budou dlouhodobého charakteru – v podobě mzdové mezery, dalšího zhoršení pracovního postavení sólo matek, a negativních dopadů na jejich fyzické a psychické zdraví.