Článek Radky Dudové a Hany Haškové, publikovaný v mezinárodním časopise Community, Work, and Family, ukazuje, jak lidé, kteří zároveň pečují o děti nebo závislé příbuzné a přitom pracují v nejistých (prekérních) formách zaměstnání, prožívali období pandemie v Česku. Autorky vycházejí z kvalitativních rozhovorů s rodiči a neformálními pečujícími v nízkopříjmových domácnostech. Argumentují, že nejistá práce a péče se navzájem posilují. Aby pečující zvládli zavřené školy a služby, často volí krátkodobé úvazky, dohody, nepravidelné směny nebo „práci na zavolání“. To jim sice dává potřebnou flexibilitu, ale zároveň je to vystavuje větší finanční nejistotě a slabší ochraně ze strany systému. Během pandemie se tento „začarovaný kruh“ ještě zviditelnil. Článek také popisuje, co autorky nazývají „morální prací“: jak lidé ve svých vyprávěních obhajují, že jsou „dobří rodiče/pečující“ a „zodpovědní“, i když objektivně nemají stabilní práci a často se potýkají s dluhy, stresem nebo vyčerpáním. Ukazuje se napětí mezi dvěma společenskými očekáváními, která jdou často proti sobě: být „ideální pracovník“ a zároveň „dokonalý pečující“. Právě snaha splnit obojí může pečující držet dál v nejisté práci a prohlubovat jejich zranitelnost.
Dudová, R., & Hašková, H. (2025). Moral work of precarious caregivers: The case of the Czech Republic during the COVID-19 pandemic. Community, Work & Family. Online first, https://doi.org/10.1080/13668803.2025.2606009